Ačkoliv jsou tu s námi jisté formy umělé inteligence – jazykové modely a neuronové sítě – už pěknou řádku let (první NLP chatbot Eliza vznikl dokonce v letech 1964–1966), zásadní rozmach AI ve smyslu široké veřejné adopce jsme zažili až po spuštění služby ChatGPT od OpenAI na konci roku 2022. Od té doby se AI šíří podobně, jako se v devadesátých letech po Česku rozšiřovaly pizzerie nebo po roce 2010 kebabárny.
Zlí jazykové ale tvrdí, že budoucnost AI už tak růžová není. Slovy klasika: Určitě možná s nimi jakoby tak úplně nesouhlasím.
Není to bublina
Generativní AI je dnes všude. Najdeme ji nejen tam, kde bychom ji intuitivně čekali – v kancelářích, továrnách, zdravotnictví, domácnostech a mobilních telefonech – ale využití nachází i v méně očekávaných oblastech, například při sběru lanýžů nebo dokonce při hledání duchů.
Za necelé dva roky jsme si na AI zvykli – šetří nám spoustu času a práce a mnozí z nás si už neumí představit fungovat bez ní. Za 20 USD měsíčně dokáží ChatGPT, Claude a další podobné modely často plně zastat práci juniorního copywritera, grafika či vývojáře. V běžném životě nám pomáhají třeba při studiu, plánování dovolené, učení se novým jazykům, psaní životopisů, přípravě receptů nebo dokonce při hraní her, kdy radí se strategií či řeší komplikované úkoly.
Právě toto odlišuje AI od .COM bubliny přelomu milénia – umělá inteligence přináší reálný a okamžitý užitek firmám i koncovým spotřebitelům.
Jak je na tom AI teď – příklad OpenAI
OpenAI v posledních letech získalo na investicích od firem jako je Microsoft desítky miliard dolarů. Investoři do umělé inteligence tak evidentně vkládají obrovské naděje. Podobné naděje se však v minulosti vkládaly i do mnoha dalších startupů, přičemž je známé, že až 90 % z nich selže a jen zhruba polovina z těch 10 % úspěšných začne do pěti let generovat zisk.
Míra selhání bývá často daná malým zájmem o nabízené služby či produkty a špatným řízením. První zmíněné však u AI zjevně nehrozí – zájem je obrovský – a minimálně velcí AI hráči jsou vedeni zkušenými manažery.
I přes výše zmíněné se předpokládá, že OpenAI, jehož tržní valuace je letos nějakých 157 miliard USD a který používá 250 milionů lidí každý týden, prodělá za rok 2024 přes 5 miliard USD.
Jak je to možné i přes obrovský zájem o jejich služby? Poměrně snadno – AI má obrovské provozní náklady jak na výpočetní výkon (i proto se např. cena akcií Nvidia jen za poslední rok zdvojnásobila), tak na energii. Datová centra zajišťující provoz AI modelů spotřebovávají podle odhadů 1 – 2 % celosvětové elektřiny, a toto číslo s dalším rozvojem AI může narůstat.
Technika a energie samozřejmě nejsou jedinými náklady. Významnou část rozpočtu pohlcuje trénink jazykových modelů: je třeba platit za licence k obsahu, na němž se LLM (velké jazykové modely) učí, a také investovat do lidské práce při kurátorství a vyhodnocování dat.
Co nás tedy čeká? Jaderná budoucnost a vyšší ceny
S náklady na tréninková data to v dohledné době lepší nebude, spíše naopak. Na druhou stranu průběžný technologický pokrok ve vývoji čipů pomůže snižovat provozní náklady. A co energie?
Největší hráči – poskytovatelé cloud computingu, na kterém AI stojí – potřebují stabilní dodávky elektřiny. Obnovitelné zdroje dnes samy o sobě nejsou schopné zajistit plně předvídatelný výkon v takovém měřítku, proto se technologické firmy začínají zajímat i o jadernou energetiku. Například Google podepsal s firmou Kairos Power kontrakt o vývoji a dodání malých modulárních reaktorů, které by mohly do konce tohoto desetiletí zajistit bezemisní energii pro jejich potřeby. Podobně Microsoft plánuje oživit jadernou elektrárnu Three Mile Island, aby zajistil stabilní dodávky elektřiny pro své AI operace.
Tyto jasně kroky ukazují, že technologické firmy jsou připraveny spolufinancovat výstavbu, rozvoj či obnovu jaderných kapacit, aby pokryly rostoucí energetické nároky spojené s provozem pokročilých AI systémů.
V každém případě mají před sebou technologické a AI společnosti celou řadu výzev. Vše je extrémně nákladné a lze očekávat, že se to nakonec projeví i v cenách pro koncové uživatele.
Osobně předpokládám, že se to odrazí v míře a ceně, za kterou budou široké veřejnosti zpřístupňovány pokročilejší modely a jejich funkcionality. To ostatně potvrzuje i předvčerejší krok OpenAI – sice konečně uvolnilo finální verzi nejnovějšího GPT-o1, který zvládá pokročilou argumentaci, ovšem stále s poměrně drsnými limity (50 zpráv týdně). Bez limitů bude možné používat o1 jen s Pro subskripcí, která už není za 20 USD měsíčně, ale za výrazně méně příjemných 200 USD.